Glosy, myšlenky, úvahy

autor: Jan Čopík

Nejen v poslední době se mluví o bytové výstavbě ve městě. Je to přirozené, počet obyvatel klesá a průměrný věk se zvyšuje. Možnosti jsou různé. Stavět mohou soukromníci, bytová družstva…

Stavět však může i samo město. Ostatně obecní výstavba je podporována státem. V současnosti dobíhá výzva na přípravu projektů dostupného a udržitelného nájemního bydlení (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a Národní plán obnovy) . Je možné získat prostředky na pořízení projektové dokumentace a stavebně technologická řešení.

Přes návrhy mé a dalších zastupitelů (např. RM 27, ZM 9) se žádost a peníze na spolufinancování této výzvy do letošního rozpočtu města nedostaly. Nebudeme tak připraveni k případnému podání žádosti do dotačně-úvěrového programu na budování dostupného nájemního bydlení.

Vypsaný bude Státním fondem podpory investic a žádosti se budou přijímat od října a prosince 2024

https://sfpi.cz/dostupne-bydleni/

https://sfpi.cz/bytove-domy-bez-barier/

https://sfpi.cz/technicka-infrastruktura/

Část peněz získají úspěšní žadatelé formou dotace, zbytek jako dlouhodobý výhodný úvěr (aktuální sazba 1,68 %).

Investiční projekty obcí jsou věcí aktuální většiny v zastupitelstvu. Je však rozumné přihlížet i na širší souvislosti. Kupř. rozpočet Letního areálu Metuje zatím dosahuje zhruba 102 mil. Kč s DPH (možná se něco ušetří, ovšem neobsahuje mj. úpravu přístupových cest). Možnost získání větších dotací je zde však minimální.

Naše kapacity a prostředky na další projekty jsou zákonitě limitované. Národní plán obnovy do několika málo let skončí a je myslím škoda peněz z něj významněji nevyužít. Např. na bydlení. Doufejme přijdou další výzvy.

Avšak utečou nám jako ta současná, pokud se nepřipravíme.

Milí příznivci,

článek píšu na opozičním webu svým jménem, nikoli jako názor celé opozice.

Stalo se již takovým pravidlem, že kdo se sebeméně znelíbí vládnoucí koalici a jejím příznivcům, postupně se stane středem promyšleného zájmu dopisovatelů lokálního inzertního plátku. Po jménech Neumann, Balcarová, Dostál, Hylský se tak stalo i mně.

Příčinou byl nedávný leták, reagující právě na formu, s jakou je o zastupitelích současných i bývalých a jejich blízkých psáno. Prapodivně se tato obyčejná výzva ke slušnosti ukázala býti spouští dalších útoků, a jak jsem se doslechl, také nebývalé aktivity v jinak vlažných FB diskuzích.

Ke článku "Není Slavík jako Slavík" v Echu č. 10 nemám příliš co dodat.

Snad jen, že nadpis je pravda.

Svého jmenovce rozhodně považuji za slušného člověka, ale je velmi dobře, že jsme každý jiný.

Nikoli ve smyslu, že jeden je horší a druhý lepší.

Autor inzerátu kombinuje několik věcí.

Především potřebu prezentovat mi osobně svá stanoviska ke kauzám vedeným proti bývalým úředníkům města či ředitelce MSSS Oáza (dle obdržených dokumentů sahají počátky sporů někam do roku 2019!),

A za druhé text výzvy ke slušnosti (viz článek 18/4) Východočechů.

Ten se nijak nedotýká postojů kohokoli a nevyžaduje žádné objasňování.

I proto k žádné schůzce nedošlo.

Nechybí zahořklé proklamace, aby ani jeden čtenář nepochyboval, že vzal-li by pes ode mne kůrku, jistě zhyne v křečích.

Tedy pro ujasnění - kauzy z doby, kdy jsem nebyl zastupitelem, neumím, nechci a nebudu posuzovat ani pitvat.

Zodpovídám se občanům za svůj aktuální, první zastupitelský mandát, nikoli za historická rozhodnutí a usnesení zastupitelstva města ani za výsledky právních sporů.

A pokud občané opravdu soudí, že se "všemožně snažím svému jmenovci a vedení města škodit", nechť mi přinesou konkrétní případy a sami také posoudí, do jaké míry je tento web manipulativní.

Hezký den nezkalený špinavou politikou přeji všem,

Zdeněk Slavík

zastupitel za Východočechy.

Aktuálně sbíráme reakce na článek zastupitelů za Východočechy, který je v těchto dnech distribuován na území Nového Města, protože byl redakční radou odmítnut ke zveřejnění ve Zpravodaji pro nesplnění kritérií. Kromě komentářů k obsahu článku také vnímáme reakce k mechanizmu, kterým redakční rada ne/schvaluje příspěvky ke zveřejnění. Politická reprezentace, kromě starosty a místostarosty, má omezující pravidla pro své články. Občan by je neměl mít tak přísná, jak definuje Statut NZ.

Přikládáme ke zveřejnění dopis pana Ing. Mgr. Karla Nývlta, který rovněž nebyl otištěn, protože byl shledán politickým.

Článek níže byl původně zveřejněn v Novoměstském zpravodaji.

Vážení spoluobčané,

dovolte, abychom se zcela mimořádně na těchto stránkách vyjádřili k politické situaci v Novém Městě nad Metují.

V rubrice „SLOVO MÍSTOSTAROSTY“ (Novoměstský zpravodaj č.3/2024), jsme byli my, zastupitelé za KDU-ČSL, vykresleni jako nezodpovědní a mimo realitu. Necháváme na vás, na veřejnosti, abyste posoudili, zda byla naše prohlášení v této věci, učiněna formou tiskové zprávy, skutečně krajně nezodpovědná a neodrážející realitu. Pro vysvětlení dokládáme, že naše vyjádření bylo založeno na znepokojení z nastalé politické situace, která byla a je v našem městě historicky nevídaná. Ano, její průběh jsme označili, a trváme si na tom, pojmem krize. Přinejmenším se jedná o situaci svým průběhem velmi nestandardní.

Do vedení města je přijímáno nové politické hnutí Vize 22, přičemž deklarovaná většina v zastupitelstvu je nejtěsnější možná, tedy pouze o jeden hlas více než má protistrana. Jak jsme též uvedli, dosavadní uspořádání rady města mělo i naši podporu a jeho síla byla potvrzena většinou zastupitelů. Všechny způsoby možných scénářů, které jsme zmínili, včetně extrémní varianty předčasných komunálních voleb, byly pouze výčtem možností, které uvádí Zákon o obcích. Z uveřejněného textu doufáme vyplývá, že jsme rozhodně nechtěli šířit paniku. Z našeho pohledu bylo správným východiskem z nastalé situace zvolení nového složení celé rady města, tedy vyjádření míry podpory jednotlivým radním. K tomu vedení města na svou zodpovědnost nepřistoupilo.

Byli jsme též osočeni, že nespolupracujeme, odmítli jsme přímou účast ve vedení města a sníme o široké koalici. Ano stále trvá náš názor, že to nejlepší pro město v tomto volebním období může přinést spolupráce zástupců za strany a hnutí (ODS, Východočeši, Za město, KDU-ČSL, Město pro život s podporou zelených a Nové Město-STAN). Naše explicitní odmítnutí bezprostředně po volbách bylo nešťastné, založené na vyhrocené situaci před volbami a v závěru minulého volebního období.

Avšak ani dále nebyla vůle se, i přes změnu složení našich zastupitelů, přenést přes tato počáteční rozporuplná jednání. Veškerá další setkání byla neoficiální a pouze mezi jednotlivými zástupci z řad ODS a KDU-ČSL. KDU-ČSL je politická strana, nejsme sdružením solitérů, vždy se snažíme postupovat jednotně a takto zásadní kroky projednáváme i se členskou základnou. Zmíněné a skutečně zásadní oficiální politické jednání na podzim roku 2023, kdy nám byla nabídnuta účast v radě města, ovšem dohodu nepřineslo. Argumenty a nabídka strany ODS nás nepřesvědčily, že bychom měli v novém uspořádání dostatečnou možnost prosazovat náš program a splnit naše sliby voličům.

Na závěr vás chceme uklidnit, že i přes neustále proklamovanou nespolupráci, jsme nadále aktivní v komisích rady města a osadních výborech. Snažíme se, i když bez přímé účasti na vedení města, aktivně pracovat na našich volebních prioritách, jako jsou veřejná zeleň, veřejný prostor, bydlení, sociální služby apod. Věříme, že navzdory mediálně nešťastné komunikaci, vyhodnotíte správně kvality jednotlivých zastupitelů města a podle toho s nimi budete jednat a dávat jim svou důvěru.

Jsme tu na prvním místě pro město, pro vás.

Zastupitelé zvolení za KDU-ČSL: Ludmila Horáková, Petr Neumann, Pavel Dostál

V druhém díle rozhovoru s Ing. Janem Čopíkem Ph.D. jsme se hlouběji ponořili do zákulisí novoměstské radnice a projektů města. Pan Čopík nám objasnil jeho postoje a zkušenosti a dal do kontextu s okolními státy a obcemi.

Autoři: Hlávko Stanislav, Klučka Michal

V kterých zemích jste říkal, že jsou ta školení pro veřejné činitele?

Třeba v Rakousku a Holandsku mají také takové kurzy. Každopádně u nás ne že by nebyly. Ministerstvo vnitra dělá školení, jmenuje se "Zastupitel v kurzu" a je to tuším už třetí volební období. Měli na to jakousi dotaci z Evropské unie.

Vždy to jsou tři přednášky, e-learning a z něho test. Pak prezenční přednáška. Test ale děláte doma. Takže na to hledíte, hledáte a odpovídáte. A je to celé dobrovolné. Nicméně zastupitelé dostávají mnohé či alespoň nějaké informace…

Určitě to, co jsem tam poznal (přihlásil jsem se do všech kurzů, co zatím byly) a co jsem tam slyšel zejména z menších obcí, tak je to někdy taková divočina, která u nás logicky není, protože tady je poměrně dost úředníků, kteří mají zkoušky a přeci jen to nepustí do takových grádů, jako v obcích, kde je jen jedna paní na účetnictví.

Bavili jsme se o odcházejícím tajemníkovi, jaká je podle vás personální kondice úřadu?

To je právě věc, když jsme mluvili o tom nerozumění si ve spolupráci v radě města. Tak přístup současného vedení nebo části zastupitelů je trochu takový, že úředníci, kteří tam jsou dlouhodobě, tak jsou do jisté míry přátelé starých pořádků, spřažení s minulým, předminulým a Bůh ví jakým vedením. A my si tam najdeme svoje lidi. Nové lidi, kteří vytvoří nové pořádky a budou to dělat lépe. Trochu samozřejmě zjednodušuji.

Já osobně si myslím, že to není jednoduché, protože dneska najít člověka je poměrně náročné a pokud ztrácíme lidi, kteří tam byli deset i patnáct let, mají všechny zkoušky, tu práci dělají dlouhodobě, tak si myslím, že je to škoda. A tím pádem pak mrháme lidským potenciálem. A to vám řekne každý manažer, ať už ve veřejném prostoru nebo v soukromé správě, že lidi jsou ta možná nejdůležitější věc, která v té firmě je.

Jasně, že ti noví lidé tam přijdou, přijdou třeba často lidi ze škol. Oni se naučí, bude to trvat dva tři roky, udělají si tu zvláštní odbornou způsobilost, která nás opět bude stát peníze, protože ta zkouška něco stojí. Je možné, že až se za dva roky naučí, tak řeknou: "My máme jiné možnosti a půjdeme někam jinam". A my zase najmeme nové, zase najmeme ty mladé, zase je to budeme učit. Ten náš úřad je poměrně malý, někdy možná v některých oblastech ani není, kdo by je učil.

To je jedna z mých hlavních výtek, že mrháme tím lidským potenciálem a v zájmu nastavení nových pořádků, celkových nových pořádků. Třeba tradiční britský model, to už jsem na té nejvyšší úrovni správy – na té celostátní, vždycky fungoval na principu, že politici se mění, ale úředníci zůstávají a vždy dělají agendu, kterou tam přinášejí ti volení politici, ale se znalostí věci. Ve smyslu, že mohou volené politiky, nějakým způsobem usměrnit a říci jim ne, když to z nějakého důvodu nejde, protože to třeba naráží na zákonné normy. A to ti noví úředníci třeba nebudou schopni a je riziko, že se třeba něco přihodí. V územním plánování, ve školství nebo kdekoliv.

Je vidět, že naši mnozí zaměstnanci, ti přátelé starých pořádků, odcházejí na vyšší úřady nebo na úřady v okolí a viditelně tam jsou přijímáni s radostí, protože už dostanou hotového úředníka. Stejně jako ve firmě, když máte nástrojárnu, tak asi nevyhodíte dobré nástrojaře.

Když jsem ještě působil v Elton hodinářské, tak se vždycky v nástrojárně říkalo, že dobrý nástrojař se vychovává jedenáct let. Tak asi taky nevyhodíte všechny nástrojaře a nenaberete si tam lidi z učňáku s tím, že si je vychováte znovu – pak samozřejmě musíte čekat, že prostě pár let budete produkovat více zmetků a budete mít více problémů. To je asi ten hlavní rozpor, že současné vedení si myslí, že nastaví nová pravidla s novými lidmi.

Místostarosta argumentuje "evolučními procesy", které se používají v managementu, kde výměna vedoucích pracovníků probíhá po určitých cyklech. To se ale spíše týká specifických oblastí. On to zřejmě chce aplikovat obecně. Dovedl byste, jako odborník na tuto problematiku popsat rozdíl mezi tím přístupem v řízení firmy a veřejnou správou, na kterou to pan místostarosta vztahuje? Asi rozumím, co myslí, ale zdá se mi to v rozporu s charakterem veřejné správy to takto pojímat.

Veřejná správa je rozhodně jiná než ta soukromá, protože máte jiné cíle a daleko jiné právní regulace. Byly různé směry, říká se tomu New Public Management, které se snaží inspirovat soukromou sférou, třeba v době ropné krize v 70letech v západní Evropě nebo ve Spojených státech amerických už za Woodrowa Wilsona, který byl představitel této školy ve veřejné správě (pozdější americký prezident, známý zejména tím, že nás – Rakousko – porazil v první světové válce).

Můžete se třeba inspirovat, ale vždy je třeba hledět na odlišnosti veřejné správy. Když se na to nahledí dost, tak si myslím, že mohou přijít problémy.

Dají se tedy formulovat nějaké rozdíly mezi státní správou v tom, co tvrdí náš místostarosta – že to přináší novou krev a dynamiku nových myšlenek? Už jen rozdílnost úředníka a věcmi, kterými se zabývá, a jeho kvalifikací. Narozdíl manager tu kvalifikaci moc nepotřebuje, k tomu má ty lidi – odborníky.

Určitě, tak jako v továrně si také nevyházíte ty odborníky, např. na strojírenství, obrábění nebo na CNC stroje, a nenaberete si tam nové lidi.

Samozřejmě vedení města je ten management, oni by měli přicházet s návrhy a neměli by se tolik zabývat operativou, na to tam jsou ti úředníci, ale ti úředníci by měli mít znalosti. Pokud tam vezmete ty neoblomené nebo ty, kteří tomu tak úplně nebudou rozumět, tak je nebudou moci tolik korigovat a může dojít k problému. To je stejné ve firmě, tak i na radnici.

My jsme obec s rozšířenou působností, děláme největší výkon státní správy, 205 obcí v České republice má tyto pravomoci, takže má živnostenské úřady, odbory školství, řeší záležitosti životního prostředí,… A tam potřebujeme odborníky, které jsme poměrně měli a teď o ně částečně zbytečně přicházíme.

Já bych úplně nechtěl rozdělovat, toto je firma, tam se to dělá úplně jinak, a toto je radnice, tam se to dělá taky úplně jinak, to bych zas tak úplně neřekl.

Jak jsme řekli, není to tak jednoduché a nejsme v situaci, že by tu byl dostatek odborníků v okolí, což třeba vidíme na hledání tajemníka, a tak by se mělo ke všemu přistupovat. Odpovědně a nést tím i nějakou politickou odpovědnost za svá rozhodnutí.

To si myslím taky, …

Stejně jako v té firmě se ředitel někomu zodpovídá, tak i tady by se ten politik měl zodpovídat, občanům. Jako občané máme právo na informace a ostatní věci. My občané nejsme zaměstnanci politických funkcionářů, ale je to spíš naopak.

Tak rozhodně, všichni politici jsou zaměstnanci občanů. Jsou placeni občany. Občané mají nárok nejen na informace, ale i na dobrou správu svěřeného území, ať už je to obec, kraj, celý stát nebo Evropská unie. Politici by měli spravovat obec (stát) odpovědně. To se do velké míry týká i těch úředníků.

Jaká bude vaše další role po odstoupení z koalice? Čemu se hodláte věnovat?

Já bych ten rozpad koalice nepřeceňoval. U měst, jako je Nové Město nad Metují, není zvykem mít pevné koalice ve smyslu, já jsem koalice a já opozice a ani to tady v minulosti takto nebývalo. Neříkám, že to takto v některých městech není, ale spíš si myslím, že je to právě znak nějakého většího pnutí.

Třeba daleko menší Staré Město pod Sněžníkem, ta obec má cca 1500 obyvatel a tam byl poměr 8 ku 7, to obecně není dobře. Vždy by tam měla být širší dohoda a stejně tak si myslím, že není dobře kdekoli vymezovat – nás je jedenáct a my tady budeme mít všechno a vás je deset tak taháte za ten kratší konec provazu. Tady vlastně za Petra Hableho nikdy žádná písemná koaliční dohoda nebyla. Byly tady nějaké priority, ale nikdy tu nebyla písemná dohoda ve smyslu, ty nebudeš v koalici, protože neděláš naše programové priority. Takže to funguje spíše ve větších městech, kde mechanismy jsou celostátní, ale agenda je místní, ale podle mě je Nové Město nad Metují na toto příliš malé, abychom si hráli na koalici a opozici.

Předpokládám, že v brzké době skončím v radě města. Dále zůstanu v zastupitelstvu a budu dělat to, co jsem dělal minulá dvě volební období, kdy jsem taky byl "jenom" v zastupitelstvu. Takže se budu snažit alespoň nějaké drobnosti navrhovat, budu se snažit ptát. Budu dělat to, co patří k činnosti zastupitele, a vlastně to samé jsem dělal na té radě, s tím rozdílem že ty schůze byly častější, tedy jednou za čtrnáct dní.

Samozřejmě na úrovni např. nějakého krajského města je to tak, že radní mají nějaké gesce. Jsou odpovědní za dopravu nebo za něco jiného, jako na pražském magistrátu. To tady zvykem nebylo. Vlastně až toto volební období přineslo pověřeného radního pro některé oblasti, což je kolega Brož (pozn.red. – pan Brož má na starosti energetiku), ale myslím, že v těch menších městech to nemá takové opodstatnění. Jasně že každý zastupitel, každý radní se zabývá něčím, čemu více rozumí nebo se tím chce zabývat, to je jistě pravda.

Z hlediska současného vedení města, kdy se vlastně sami opevnili a uzavřeli do nějaké jedenáctky pod heslem boje proti přátelům starých pořádků, si myslím, že to není dobře. Toto je ale jen můj názor a mám to trochu okoukané od ostatních obcí.

V tomto ohledu jste vlastně v celém zastupitelstvu nejkvalifikovanější. Jak jsem sledoval minulé zastupitelstvo, tak jsem postrádal vědomí, jak funguje veřejný prostor, jak má fungovat zastupitelstvo, jaké jsou pravomoci, … V některých případech jsem se pozastavoval, ale teď vidím, že mnozí současní zastupitelé neznají základní věci.

To se opět vracíme k těm školením, které by možná pomohly a možná nepomohly.

A pak už záleží na jednotlivcích, …

Právě.

Co by jste si přál, aby se v Novém Městě vytvořilo či změnilo v roce 2024?

On jeden rok je mžik, z hlediska dlouhodobých záměrů. Co já si myslím, co nám zde chybí, je to, co říkáme všichni. A to podpora bydlení. To si myslím, že je škoda. Třeba v kasárnách by ta podpora měla být, aby do toho šlo město také samo.

Nové Město nad Metují jako ostatní okolní města stavělo byty. Nejen za dob reálného socialismu, ale za dob třeba rakouské monarchie nebo meziválečného Československa. Proto si myslím, že by už stálo za to naprojektovat některé domy v kasárnách, protože dotace, které teď jsou, jsou stoprocentní dotace, kdy vám jen neproplatí DPH. Můžete si udělat projekt a na tu výstavbu máte deset let. Což si myslím, že za tu dobu se infrastruktura zvládne.

Předpokládám, že s debatou, která se vede, že i stát by měl podpořit více bydlení. Pak přijdou i dlouhé půjčky s rozumnou úrokovou mírou nebo i částečně dotace na infrastrukturu, případně i ty samotné stavby. A proto si myslím, že bychom už v tomto roce měli do toho jít a třeba něco naprojektovat.

Skoro si myslím, že je to důležitější než některé projektové dokumentace, které se schválily v rozpočtu a kterých je mimochodem přes třicet! Podle mého názoru se na všechny peníze neseženou. Udělá se třeba projektová dokumentace, která není levná, třeba na koupaliště jsou to tři až čtyři miliony korun, a ta prostě zastará.

Takže si myslím, že tohle bychom měli více rozjet již v tomto roce. Další, co je opravdu kritické, je Dům zdraví a kino. Třeba kino vypadá už opravdu retro. Je padesát let staré, každou chvíli je tam nějaký problém a tím, že jsme šli do architektonické soutěže, … Zase – máme stavební povolení na projekt Víta Lukase, který tady pořád je – ale tím, že jsme šli do architektonické soutěže, tak jsme vlastně stále na začátku. Máme tu malůvku, ale nemáme pořádně rozkresleno, kde, co bude a stejně tak, když přijdete do Domu zdraví, … Zde se také zadala studie a je to dobře, a je asi dobře, že pan Brož na to šlapal, ale ta částka, která z toho vyšla, nějakých 170-200mil korun? S dalšími projekty…

Je třeba říci, že peníze nebudou na všechno a obávám se, že nemáme stanovené priority co teď a co potom. Jasně, některé priority jsou jasně viditelné, třeba letní areál u Metuje, ale podle mě je to otázka, jestli je to opravdu ta správná věc. Protože co si myslím, že město opravdu trápí, je pokles obyvatel. Jasně, že za loňský rok se ten počet zvedl (teď jsme se podle malého lexikonu obcí dostali na 9300 obyvatel), jenže v tom jsou uprchlíci z Ukrajiny.

Je otázka, jestli jsou to občané, kteří nám tu zůstanou dlouhodobě. Jasně, že někteří zůstanou, víme, že situace na Ukrajině nebude jednoduchá. Nemůžeme ale stále spoléhat, že nám bude bydlet osmdesát lidí v bývalém hotelu Metuj. Pokud by také chtěli jít jinam (běžné byty), ani nemají kam, kapacity nejsou.

Stejně tak ředitel ZUŠ stále říká, že musí klečet před svými učiteli, kteří jsou někdy v pokročilém důchodovém věku, protože těm novým nemůže nic pořádně nabídnout. Kdybychom jim mohli nabídnout nové byty, tak by to byl třeba tahák, který by je sem dostal třeba lépe, než plat, který je možná lepší v Hradci Králové nebo v Praze.

Ale abych se vrátil k tomu roku 2024 – myslím si, že tyto věci by se měly daleko více akcentovat. Neříkám, že se ta kasárna nedělají, ono se tam dělá, ale nejsem si úplně jistý tím, že když to prostě jen pustíme do výstavby soukromé, developerské a řekneme jim, tady můžete postavit domy, ale parkování bude pod domem se čtyřmi nadzemními podlažími a uděláte tam výtah, budou ty byty rozumně dostupné. Výtah stojí milion korun, parkování pod domem stojí také hodně peněz. I sami autoři studie kasárna, když jsem se ptal, tak připustili, že ty byty můžou být poměrně drahé. A je otázka, zda je to ta správná cesta, protože část obyvatel nebude mít problém ty byty koupit, ale je otázka, zda všichni.

Pro normální lidi se tyto byty stávají nedostupné.

Právě proto si myslím, že samosprávy by měly v tom mít daleko větší snahu a samozřejmě to některá města dělat musí. Třeba žena mého kolegy z fakulty učí na základní škole na Praze 1 a mají přidělený městský byt.

Městští strážníci v Praze jsou na tom podobně. Samozřejmě vím, že Praha je rozhodně rozdíl od Nového Města nad Metují, ale myslím, že toto bychom měli akcentovat daleko více.

Stejně tak záležitost Oázy. Možná, že ta budova Lupusu dopadne. Spíš si ale myslím, že kraj nemá úplně chuť ji pustit. Vždyť dnes dostat se do Oázy je skoro jako vyhrát v loterii.

Takže to jsou další věci, které nás tlačí, a v tom si myslím, že bychom mohli udělat daleko více, protože je tu Národní plán obnovy, který teď funguje a bude ještě pár let. To jsou velké peníze třeba na tři, čtyři roky, a když je nevyužijeme, tak můžeme dopadnout jako celý stát se silnicemi.

Dělal jsem i nějaké výzkumy. Ptal jsem se. Dělali jsme dotazník v předminulém období. Samozřejmě že jedna věc jsou plány obcí a druhá je "Jó, teď je možné získat tu dotaci, tak to postavíme dříve, než něco jiného, na co dotaci nezískáme." A řekněme si otevřeně, na koupaliště dnes prostě žádná dotace není a nebude, protože poslední byly někde před sedmi lety. Možná se to mělo postavit před sedmi lety, ale teď už s tím nic neuděláme. Ale třeba na Oázu nebo na byty by teď dotace byly. Než my se zorientujeme, tak ten Národní plán národní obnovy už nebude. A oni řeknou: "Tak jste si to měli postavit, měli jste na to ty tři, čtyři, pět let! Nepostavili? Tak teď už za své!". Toho se tedy obávám, že můžeme něco prošvihnout. A to nejen nás, ale i ty co přijdou po nás to bude mrzet.

Když si vezmeme Polsko, kde investovali do silnic, v České republice se ve stejný čas investovalo do rozhleden a zábavných věcí, tím pádem ne plně dobré hospodaření se zdroji z evropských fondů. Není to český fenomén – nemyslet na budoucnost?

Česká republika je už teď zhruba ve třetím plánovacím období Evropské unie. A tam to chodí vždy tak, že žádný Brusel, ale Praha si řekne, jaké má priority a co chce v těch operačních programech. Jenomže my jsme každé to plánovací období ne úplně zvládli. Tím, že politická garnitura, částečně i ti úředníci řekněme v těch vyšších úřadech toto nebyli schopni podchytit, proto se staví více rozhleden než dálnic nebo infrastruktury.

A když se vrátím do Nového Města, tak se právě bojím, že my s těmi novými úředníky, které jistě v nějaké podobě nabereme, můžeme být v podobné situaci, že oni nezvládnou některé ty rozvojové věci, které by ti původní zvládli lépe. Možná také ne, možná se pletu, ale aby se naše město nedostalo do stejné pozice, jako je celá Česká republika. A toho se bojím. To je možná největší rozdíl mezi námi, nebo mnou a současným vedením radnice.

Ono to koupaliště je spíš takový symbol a lidi a politika mají rádi symboly a hesla, protože kdo si přečte předvolební program? Ale nějaký leták, billboard,… nějaký symbol si zapamatuje každý.

Takže LAM je spíš symbol a těch padesát milionů, co to bude stát (někdo tvrdí šedesát, pan Brož tvrdí čtyřicet pět, ono je to vlastně jedno), Nové Město samozřejmě nepoloží. V současné době (byť si to uvědomuji, že je tu spousta lidí, kteří si to přejí) si já myslím, že v souvislosti s Národním plánem obnovy bychom ty peníze měli napřít jinam. Samozřejmě tu investici připravit a udělat to za tři, čtyři roky. Až k tomu budou třeba lepší podmínky. Protože – když už jsme na to čekali tak dlouho, tak už možná chvíli počkáme a možná by to bylo lépe připravené, než to je teď, kdy se to dělá v hrozném kalupu a hodně se do toho šlape. To je samozřejmě můj názor a to, když se k tomu vracím, je to myslím největší rozdíl mezi námi (řekněme mnou a alespoň částí kolegů z rady).

Co se týče volebního uskupení vaší strany, tak se tam objevil nový člověk, paní Berkovcová. Jak k tomu došlo?

Situace byla taková, že zhruba v polovině minulého volebního období nejenom mě bylo jasné, že na troskách sociální demokracie, když to tak řeknu, tu kandidátní listinu nepostavíme. Ono snad nejde ani o tu stranu, ale získat kandidáty na stranickou kandidátku je skoro nemožná mise.

Například Volba pro Nové město bývalého starosty byla také politická strana, takový nosič kandidátky, ale ono se to tak netvářilo. Ale když přijdete s tím, že chcete dát kandidátku České strany sociálně demokratické, tak na to se ti lidé tvářili různě.

Takže jsme usoudili, v tom užším kroužku, že bude dobré se s někým spojit. Takže jsme vstoupili do jednání s Liborem Šnajdrem, pak se k nám přidal ještě Jirka Sláma a měli jsme v úmyslu vytvořit nějaké společné sdružení. Jenomže z různých důvodů jsme také oslovili Janu Berkovcovou.

Někteří členové našeho uskupení s ní měli dobré zkušenosti z doby, kdy se tady spojovaly školy. To znamená průmyslovka, speciální základní škola a učňovské školství. Ona byla jedna z mála tehdejších krajských zastupitelů, která toto kritizovala.

Jenomže výsledkem bylo, že naše uskupení, které se tvořilo z nějakých čtyřech proudů, to znamená lidi kolem Libora Šnajdra, kolem Jirky Slámy, lidé kolem sociální demokracie a teď ještě lidé z Ano. Už se nám to zdálo mnoho. Tam byli také určité osobnostní záležitosti, že někteří měli poměrně velký blok vůči Anu. Takže jsme se domluvili, že nakonec nebude jedno uskupení, ale dvě. Takže to naše Za Nové město a to druhé uskupení, kde byl Jirka Sláma a Libor Šnajdr.

Pak se k nám ještě přidali ti zbylí kandidáti Komunistické strany Čech a Moravy. Zejména Zdeňka Kulhavá, která tedy členkou KSČM myslím nikdy nebyla, ale vždy kandidovala za KSČM od roku 1990. Takže výsledkem bylo, že i to naše uskupení Za Nové Město byl takový trojblok.

A celé to tedy zaštiťovala sociální demokracie?

Ta kandidátka byla podaná za sociální demokraty.

Ale jak to dneska je, když tam máte alespoň jednoho nezávislého tak si to můžete pojmenovat, jak chcete. Třeba v Náchodě nakonec tehdejší poslanec za Českou stranu sociálně demokratickou Jan Birke, sestavil kandidátku, která se jmenovala Jan Birke pro Náchod. Nikoliv ČSSD.

Stejně tak v Novém Městě na Moravě, nejen tyto volby ale i ty minulé předseda sociální demokracie Michal Šmarda kandiduje jako volební strana Lepší Nové Město a nikoliv ČSSD.

Poslední současný hejtman sociální demokracie Netolický z Pardubického kraje jakoby vůbec nekandidoval za sociální demokracii, ale za sdružení 3PK - Pro prosperující Pardubický kraj.

Takže podobně ta naše kandidátka byla takovým slepencem, když to tak řeknu. S tím že většinu dodala sociální demokracie, i když já vždycky kandidoval za sociální demokracii, ale nikdy jsem nebyl členem.

Tak to tedy vzniklo. Ani jsme neměli taková očekávání, já osobně jsem čekal, že tam budeme mít zhruba dvě místa, to třetí místo pro mě bylo spíše překvapení. Takže to dopadlo, jako to dopadlo, každopádně je pravdou, nechci, aby to vyznělo nějak špatně,... ale možná, že by Jana Berkovcová měla méně naslouchat některým lidem z vedení města a více se rozhlížet okolo, ale to je můj názor.

A logicky má tři funkce. Poslankyně, je také krajská zastupitelka, je to stínová ministryně školství a je tady novoměstská radní, takže chápu, že její čas je limitován. Ona z naší volební strany vystoupila ještě před vypovězením té koaliční dohody s tím, že předpokládám, bude souhlasná s dnešním vedením. Ale každý je odpovědný sobě a voličům. Nechci a hlavně ani nemůžu nikomu radit.

Z našeho povídání mi vyplývá, že politika nemusí být jen to sprosté slovo, ale jedná se o druh komunikace a kompromisu a nejedná se jen o tu politiku místní, ale i celorepublikovou ba i evropského rozměru.

Děkujeme Vám za příjemné a poučné povídání.

Z webu obcannm.cz jsme převzali s laskavým dovolením dvoudílný rozhovor se zastupitelem Janem Čopíkem.

----

Patří mezi dlouholeté zastupitele našeho města a zároveň je i tím nejkvalifikovanějším. Ing. Jan Čopík Ph.D. (*1973) je povoláním učitel a vyučuje také nové zaměstnance veřejné správy, a nejen o tom jsme se s ním bavili. Samozřejmě, že nám také vysvětlil jeho pohled na současné dění na radnici.  

Autoři: Hlávko Stanislav, Klučka Michal

Vyučujete na Katedře humanitních věd Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze a to politologické předměty a veřejnou správu. Co je obsahem těchto oborů?

Katedra humanitních věd má dva obory, které jsou garantované naší katedrou. A to veřejná správa a regionální rozvoj a hospodářská a kulturní studia. Veřejná správa se týká zejména oboru veřejná správa a regionální rozvoj s tím, že tam máme předměty jako politologie, veřejná správa – ať už na bakalářském nebo inženýrském stupni. Samozřejmě obsahem jsou obecné informace o veřejné správě, co je veřejná správa, různé teorie veřejné správy, Max Weber (pozn. red. – Německý sociolog a ekonom, bývá řazen mezi tzv. otce zakladatele sociologie, 1864-1920), postavení úředníka, New public Management (pozn. red. Nová veřejná správa – přístup k řízení organizací veřejných služeb, který se používá ve vládních institucích a agenturách veřejných služeb, a to jak na nižší, tak na národní úrovni), atd.

Já se tam samozřejmě snažím dávat věci ze správy obcí a rovněž záležitosti jako vertikální a horizontální struktura obcí. Vertikální znamená, jak jsou obce samostatné v různých státech Evropy a světa z hlediska financí, z hlediska pravomocí atp. U horizontální struktury jde hlavně o postavení starosty. U nás od roku 1850 respektive určitě od roku 1919 funguje tzv. kolektivní vedení v obcích. Starosta je formální představitel obce, ale vlastně všechno musí rozhodnout kolektivní orgán, což je rada nebo zastupitelstvo.

Takže, aby se zodpovědnost rozložila mezi více lidí a nebyl za to zodpovědný pouze jeden člověk.

Přesně tak. Třeba na Slovensku nebo v Bavorsku je to tak, že exekutivní správu má v rukou pouze starosta, který si jmenuje lidi třeba do příspěvkových organizací atd. Neříkám, že sám, ale to co u nás dělá rada na základě doporučení výběrové komise, tak tam on dělá sám v rámci svých vlastních pravomocí.

No a samozřejmě vyučujeme politologické předměty, tam jde o takové věci jako je demokracie, politologické ideologie, ale samozřejmě i zase ta komunální politika, rozvoj obcí, něco, co se dá nazvat pojmem strategické vládnutí, strategické plánování.

Já se dost "hrabu" v historii. Takže vlastně to, co se dnes bere jako moderní trendy – například strategické plánování nebo komunitně vedený místní rozvoj CLLD (pozn. red. – Model CLLD je v ČR určen k podpoře místního rozvoje nejen za pomoci evropských fondů prostřednictvím místních akčních skupin), tak když si někdo přečte Františka Schwarze (pozn. red. – Český politik, veřejný činitel, novinář a autor publikací o veřejné správě, 1840-1906), který to psal v 70. a 80. letech 19. století, tak to tam najde taky. Jenom se to tak nenazývá.

Také jste o tomto (těchto oborech) napsal knížku s názvem Proměny a kontinuita české komunální politiky, která se týká let 1850-2010.

Abych byl přesnější, tak jsem zatím napsal první díl, který končí rokem 1945. Ale pokud ještě nějakou dobu na katedře vydržím, tak bych rád dopsal i ten druhý díl, ale s postupujícími lety jsem stále méně, … řekněme akční.

Jaká byla politika třeba před sto lety?

Vlastně podobná. Když si třeba vezmeme Nové Město nad Metují, tak tady byla největší krize v letech 1911-1912. Tehdy byl starosta jistý Jan Vostřebal. Vostřebal byl právník a mimochodem dojednal nákup zámku rodinou Bartoň z Dobenína od dědiců Ditrichsteinů.

Mimochodem za pár dní nebudeme mít tajemníka a tehdy se stala taková zajímavá věc.(pozn.red. Rozhovor vznikl před ukončení funkce tajemníka pana Bachury). Podle Rakouských a vlastně i meziválečných zákonů tajemníka volilo celé zastupitelstvo a Vostřebal jako starosta navrhl kandidáta na tajemníka, ale zastupitelstvo zvolilo někoho jiného. Vostřebal odstoupil a to velice rázně, že už tam nebude a že jsou všichni potvory. V opozici vůči starostovi byl zejména Jan Voborník – pruďas, takový hřmotný muž. Voborník, který tehdy vlastnil mlýn, dneska se mu říká Horákův mlýn, ale tehdy to byl Voborníkův mlýn, …

A kdo byl ten Voborník?

Jan Voborník snad působil i v Uhrách, ale nejvíce se proslavil za války 1866, kdy mu říkali generál, protože usoudil, že on sám porazí Prusy a vyrazil na Prusa někam k České Skalici nebo k Náchodu a tam ho někde armáda zatkla. Nevím, jestli Rakouská nebo Pruská, ale spíše ta Pruská a málem ho popravili. Ale vyvázl se zdravou kůží a na stará kolena tu dělal v zastupitelstvu docela velké brykule. Proti tomu je dnešní opozice naprostý beránek.

Jan Voborník se právě v roce 1912 pokusil převzít vedení města jako nejstarší zastupitel. Výsledkem krize se jmenováním tajemníka ale bylo, že ta radniční většina v čele s Janem Vostřebalem, která odstoupila, usoudila, že Voborník nikdy. Takže úředníci ho z té radnice vypoklonkovali, i když byl zastupitel. A pak byl okresním hejtmanstvím jmenován předsedou správní komise František Mervart. Mervart z náměstí, tehdy velkouzenář. Mervart se stal starostou i po mimořádných volbách, které nastaly v souvislosti s touto krizí. Důvodem mimořádných voleb bylo rozpuštění zastupitelstva pražským místodržitelstvím (tedy zemským úřadem) po rezignacích souvisejících s volbou tajemníka.

Takže abych se vrátil k té otázce. Vlastně je to pořád stejné, odlišné jsou jenom osoby a obsazení. A samozřejmě odlišné jsou mantinely nebo pravidla hry, protože zákony jsou jiné, ale ne zase o tolik.

Ale různé tenze, osobní zájmy a další věci – to tady je dnes a bylo to tady i před sto, sto padesáti lety. Bylo to tady i jinde.

Jaký byl postoj občanů? Byli v té době aktivní? Jak to dění sledovali, když tam byla takováto krize, ...

Je třeba říci: Všechny staré publikace říkají, že občané jsou málo aktivní. Tehdy to bylo trochu jiné v tom, že hodně peněz do obecních rozpočtů se vybíralo formou tzv. přirážek k daním. Takže např. zaplatíte 100 tis. korun daň, daň z příjmu. Dříve si k tomu mohla obec přirazit třeba 100 %, 200 %, … Tehdy opravdu byly i přirážky 1000 %, obecní, školní, okresní, zemské, …

Samozřejmě že dnes kdyby byly takové přirážky, tak byste ty peníze ještě museli nosit, ale tehdy byly daně řádově menší. Takže lidi to zajímalo víc, zejména ty bohaté, protože věděli, že když tam zvolí – s odpuštěním "nerozumné pány" (ženy ještě tehdy za Rakouska ne, ty se tam dostávaly postupně až po roce 1918), tak se také může stát, že zaplatí vysokou přirážku.

Ale jinak ve starých publikacích, právě jak jsem zmiňoval třeba u Františka Schwarze, se většinou dočtete, že lidé nemají až takový velký zájem. Samozřejmě byly věci tehdy jako dnes, takže když se podívám po okolí, když byl v roce 2016 v Dobrušce odvoláván starosta Petr Tojnar, tak tam bylo sedmdesát lidí. Podobně ve Slaném když byl ve stejném roce odvoláván starosta Pavel Zálom, který se dostal v roce 2014 za starostu takovou zajímavou cestou, že vlastně vítězové voleb nebyli schopni obsadit radnici, tak sociální demokraté se třemi zastupiteli toho starostu získali.

Každopádně po roce a něco ho odvolali a kamarád ze Slaného říkal, že tam bylo lidí víc než na městském plese, protože je tam zastupitelstvo v místním divadle, takže vždycky když lidé mají osobní zájem nebo když cítí, že bude zábava, když to tak řeknu, a bude se prát hodně špinavého prádla, tak samozřejmě za tou zábavou často přijdou.

A takto to bylo za Rakouska, za Československa a je to tak samozřejmě i dnes.

Jak uplatňujete vaše znalosti v praxi? Myslím ve funkci radního, zastupitele, člena různých skupin.

Je třeba napřed říci, že přednášíme také v tak zvaných centrech vzdělávání, třeba Šumperk, Hradec Králové, Tábor, Klatovy. Tak třeba u mě psal diplomovou práci starosta Hranic, bývalý starosta Dobrušky Petr Tojnar nebo současný starosta Vidnavy atd. Takže jasně že s těmi lidmi mluvím a že se pokouším to, co se od nich dozvím, řekněme nějakou dobrou praxi, nějakým způsobem do své činnosti promítat. Ale abych byl upřímný – poslední přednášku z veřejné správy v Šumperku jsem měl asi o dvě hodiny delší, protože jsem tam promítal hodně špatné praxe z Nového Města nad Metují.

Do 15.1 2024 jste byl vy a vaše strana Za Nové Město, ODS a Město pro život v koalici, která se rozpadla. Jak hodnotíte tuto spolupráci?

Abych to vzal ze širšího pohledu, je třeba říci, že v minulém volebním období (myšleno 2018-2022), kde jsem byl za naši volební stranu v zastupitelstvu sám (tehdy Česká strana sociálně demokratická), že jsem s některými zastupiteli z dnešní ODS, řekněme konzultoval. Zejména s panem Jarolímkem, který je opravdu dělný zastupitel. Výsledky jsou vždycky otázka, ale že tomu věnuje hodně času, to je neoddiskutovatelné.

Asi bylo tak nějak nasnadě, že po volbách v roce 2022 jsme byli osloveni Občanskou demokratickou stranou a panem Slavíkem k nějaké spolupráci. A já jsem se o tu spolupráci snažil…

Spíš by se mi líbila širší spolupráce, než tehdy vznikla, a až do konce jsem se snažil do ní dostat minimálně KDU-ČSL i Východočechy. Prostě aby vznikla jakási rada s řekněme poměrným zastoupením. O tom oni nechtěli příliš slyšet, tedy ODS. Tehdy jsme se o to hodně snažili s Petrem Neumannem z KDU-ČSL. Nakonec to z různých důvodů nedopadlo, taky z důvodu různých osobních antipatií a antipatií některých dnešních členů rady. Takže to dopadlo, jak to dopadlo. Nakonec i já sám jsem se rozmýšlel, jestli do této rady jít.

Ta naše volební strana hodně říkala, alespoň většina lidí, co byli na kandidátce, že to stojí za to. Tak jsem tam nakonec šel. Vlastně jsme tam šli dva, já a Jana Berkovcová. Sám nevím, zda to od začátku nebyla chyba, dost o tom teď přemýšlím, jestli od začátku to bylo správné rozhodnutí.

Ani mi nejde o rozvoj. Tam chápu, že když je prostě většina zastupitelů pro nějaký projekt, tak je to prostě většina. Ať už je to koupaliště – ale ten způsob realizace, ten se mi zdá takový řekněme s otazníkem nebo otazníky. Ale beru to tak, že většina pro to zvedne ruku. Co se mi ale od začátku nelíbilo, to byly některé reakce a řekněme přístupy k úředníkům – třeba na radě města.

Konkrétně minulý architekt města Vít Lukas, který byl poměrně hodně "zpracováván" nebo kritizován – příkladně kvůli barvě fasády na zdejší policejní stanici. Opravdu to bylo třeba půl hodiny nebo hodinu, a to byla třetí, čtvrtá rada po volbách. A tam jsem začal mít určité pochybnosti. Možná jsem je měl mít už od začátku.

Mám takový dojem, že část dnešních radních si léčí nějaké splíny a nějaké věci vůči úřadu. Samozřejmě všichni jsme omylní, určitě i někteří úředníci, mohli někde udělat chybu. Já nevím. Je to možné, ale mně se to zdálo trošku moc. Stejně tak jako přemýšlím o tom, jak jsem ten rok a pár měsíců proseděl v té radě. Jeden můj kamarád tomu říká trest boží, ten tedy v radě města vydržel na rozdíl ode mě čtyři roky.

Opravdu je to dost náročné, protože v podstatě celý víkend nebo celý den příprava a pak v pondělí ráno konzultace na úřadě a pak schůze té dnešní rady je šest sedm osm hodin jen to lízne. A vlastně jsem neprosadil nic z našeho programu (volební strany Za Nové Město). Možná protože jsem se už od začátku dost vymezoval. Samozřejmě ne vůči všemu, jen proti těm věcem, které jsou podle mého sporné. Jasně že ta agenda, kde je třicet bodů, tak dvacet osm je nesporných a sporné jsou třeba dva.

Nicméně to ale patří k demokracii a k řízení, ten dialog to hádání se o věcech. To je i podmínka správného fungování, aby se dialogicky tříbily názory a dělaly kompromisy. A ten autoritativní způsob je v rozporu s tím, jak by to mělo fungovat.

Určitě. Učím studenty, že politika je vlastně rozpor. Bez rozporu, polemik a "hádání", lepší slova jsou ty polemiky, není žádná demokratická politika. Je jasné, že když je nějaká většina, která se nějakým způsobem vytříbí po nějaké debatě, tak je to prostě většina, ale tady, co se týká obsazení úřadu, tak se ty naše názory úplně nestřetly. Zejména jisté inherence do výkonu státní správy se mi nelíbily, protože učím veřejnou správu a toto úplně není dobře. Neříkám, že se to na jiných obcích neděje.

Diplomku na podobné věci u mě psal šéf dopravy z Ústí nad Orlicí a udělal i drobný dotazník mezi kolegy, tajemníky a šéfy různých odborů. Jasně, že se to na každé obci nějakým způsobem děje, ale není to dobře. Nemělo by to tak být. Vlastně to přináší ten náš spojený model, kdy výkon státní správy je částečně pod samosprávami.

V článku vydaném iDnes.cz nebo v Náchodském deníku, kde byla tato situace medializována, se popisuje, že důvodem rozpadu koalice je hlavně LAM. Opravdu je tato stavba důvodem rozpadu nebo to byla ta pověstná poslední kapka?

Možná, že to nějaký důvod je, ale možná, že to je taková fanglička. Všechno musí být nějak pojmenované, ve smyslu to je ten symbol. A tady se LAM bere jako symbol nějaké nové politiky. My to budeme dělat nově! My zařídíme ty investice! A my pojedeme v tom městě! Budeme rozvíjet! Ti původní to nerozvíjeli! A tak dále. Tak ten LAM je takový symbol.

Já nejsem zarytý odpůrce těchto věcí, nakonec ve volebním programu jsme měli doprojektovat protipovodňové zábrany, protože nakonec se tam dá postavit ledacos. Nemusí to být nutně jen koupaliště. Třeba i udělat ten projekt, i když pravda, že čtyři miliony korun, které bude stát jen projekt a projektová dokumentace LAM, to mě tedy trochu překvapilo a zdálo se mi to docela dost. Ale výstavba bez nějakých dotací s těmi problémy, které tam jsou? Jako je mj. složité parkování a další věci – to je věc, kterou jsem začal hodně zvažovat.

Ono je to podobné jako s obchvatem. Byly doby, kdy jsem již s nebožtíkem panem Geržou o tom dost mluvil a říkal jsem: "Vždyť mají pravdu!", ale za těch skoro deset let, co jsem v zastupitelstvu, jsem přešel do jisté míry na druhou stranu, spíš k těm příznivcům přeložky. Tak je to podobné jako u toho koupaliště.

Jasně, že je to možná investice, ale i s dalšími věcmi, které tady jsou, mi přijde, že ta investice není jednoduchá, je tam kupa věcí k řešení – nejen protipovodňové zábrany, nejen ta doprava, nejen to parkování, ale i další nabalené věci jako parkování u Sokolovny, Jiráskovy sady, lesopark na druhé straně řeky,… Za současné situace to není věc, která je tady ta nejpotřebnější. Kdybychom opravdu dobře opravili Dům zdraví, tak by se tam letní koupání nějakým způsobem také pořídit dalo.

Jasně, že u té řeky to bude něco jiného, než u Domu zdraví, ale máme nějaké kapacity a nějaké finanční možnosti. Spíš o tom takhle přemýšlím, ale beru – pokud bude většina, která momentálně je (i když těsná), pro LAM, tak prostě je. S tím asi těžko něco naděláme.

V zápise z rady č. 30 (ze dne 15. 11. 2024) jste již v bodě, kdy se projednávala rezignace člena komise životního prostředí nepřítomen. Byl tento bod tím, kde došlo k rozpadu koalice?

Ne, ne. To je tím, že jak rady trvají hodně dlouho v tomto volebním období, což mě tedy taky hodně překvapilo, protože některé věci nejsou natolik sporné, aby se musely řešit dlouho, tak se přiznám, že často v 19:20 odcházím na poslední rychlík do Prahy, kde v úterý většinou něco mám – buď zkouším nebo přednáším.

Oblast životního prostředí je taková, že někteří lidé z komise se domnívají, že nejsou dostatečně vytěžováni, když to tak řeknu. Tam já bych s nimi asi souhlasil, ale není to zase věc, kvůli které by se měla rozložit rada.

S personálními změnami vyvstává otázka. Kdo bude řídit chod úřadu, pokud se nepodaří vybrat nového tajemníka včas? Jak to řeší zákon?

Podle současného zákona je to tak, že tajemníka vybírá, respektive jmenuje starosta. Musí k tomu mít ale souhlas ředitele krajského úřadu. Každopádně když tajemník není, tak jeho funkce by měl vykonávat starosta.

Nakonec mnozí jiní starostové, kteří přebrali funkci před lety, tak k tomu přistoupili tak, že je třeba vbrzku se s tajemníkem rozejít. Protože pokud tam nemáte tajemníka, tak nemáte mezičlánek a přímo pod vámi jsou úředníci. Je pak lépe možné dělat změny na úřadě. Což tohle pravda ten případ nebyl. Jinak, když se podíváte na stránky města, tak je tam zmíněno, že tajemník má svého zástupce. To že ten zástupce, patrně nebude jako tajemník využit je věc jiná.

Kdo je tedy teď tím zástupcem?

Dlouholetým zástupcem tajemníka města je Jiří Kunte, šéf finančního odboru.

Já jsem tedy zažil jedinkrát, kdy bývalý tajemník Petr Tyč nebyl na radě a byl za něj samozřejmě zástupce p. Kunte. Tady to pravděpodobně bude rozděleno jinak.

Jak dlouho se dá provozovat úřad bez tajemníka?

Myslím si, že na to není lhůta. Několik měsíců bez tajemníka není žádná tragédie, to bychom lhali, kdybychom tvrdili, že to tragédie je. Samozřejmě otázka je, jak to bude v současném složení, kde si myslím, že někteří zastupitelé mají menší mezery, např. co se týká zákona o obcích.

To je další věc, která se netýká nejen našeho města, ale obecně. Jsou státy, Rakousko a jiné, kde když je někdo zvolený zastupitelem, tak musí na školení. Což má něco do sebe. Jsou na druhou stranu hlasy, které říkají, že je to zbytečné – zastupitelé se vyškolí, ale na školení budou chodit formálně a nic z toho nebudou mít, jenom se za to budou platit peníze.

Zároveň to, ale nese jistou odpovědnost, že byli seznámeni,…

Jasně. Je to podobné jako když chcete dělat úředníka, to musíte mít zvláštní odbornou způsobilost. Takzvanou ZOZku, jak se říká. S tím, že máte kurz a máte zkoušky, ať už v Praze nebo Benešově - Institut pro veřejnou správu. V některých zemích je i to pro volené funkcionáře. Je pravdou, že v dobách, kdy ještě u nás fungovaly národní výbory, tak toto také bylo.

Tak třeba bývalý starosta Ivančic Roman Sládek, který se do funkce dostal v březnu 1990, jako kooptovaný předseda národního výboru, tak říkal, že první co bylo, tak musel na čtrnáctidenní školení, aby mohl tu funkci vykonávat. Stejně tak na to vzpomíná Stanislav Myšička, místopředseda národního výboru, tady z Nového Města nad Metují, který tuto funkci začal vykonávat, tuším v roce 1986.

Tím chci říct, že pár měsíců bez tajemníka není žádná tragédie, ale je to závislé na tom, nakolik jsou ti ostatní, kteří tu funkci vykonávají nebo ho zastupují, oblomeni nebo řekněme, jak znají obecní pořádek, aby se nepřihodily nějaké potíže.

Pokračování příště.

Milí čtenáři,

předkládáme vám reakci hnutí Východočeši na úvodník Zpravodaje 3/2024. Níže uvedené prohlášení obdrží všichni zastupitelé a redakce Zpravodaje se žádostí o zveřejnění na webu novemestonm.cz a ve Zpravodaji 4/2024.

...

My, zastupitelé zvolení za hnutí VÝCHODOČEŠI, se tímto důrazně ohrazujeme proti lživým informacím uvedeným ve Zpravodaji č. 3/2024 v rubrice „Slovo místostarosty“.

Reagujeme na toto konkrétní vyjádření:

„Co je zde třeba také uvést je to, že ODS, vědoma si od počátku křehkosti koalice, vedla v průběhu roku 2023 opakovaná jednání jak s KDU-ČSL, tak s Východočechy o potenciálu koaliční spolupráce – včetně možnosti zapojit se do výkonné práce v radě města. Naším cílem bylo rozšířit koaliční podporu na jednáních zastupitelstva na lepší poměr, než je jen těsná většina. Bohužel ale Východočeši stále sní o široké koalici všech a samotná KDU-ČSL naše návrhy odmítala explicitně a opakovaně, poprvé hned druhý den po volbách.“

Fakta jsou taková, že nikdo ze zastupitelů za Východočechy nikdy nebyl oficiálně osloven s nabídkou jakékoli koaliční spolupráce, ani s nabídkou na členství v radě města.

Naopak od prvního, a dodneška jediného politického jednání mezi VČ a ODS ihned po volbách, se delegace ODS v čele s Ing. Vrátným distancovala od spolupráce s VČ. Důvodem bylo tvrzení, že „by to byl špatný signál našim voličům“. Tímto postojem se zástupci ODS netajili ani při jednání s dalšími, nyní opozičními, subjekty.

Přesto jsme se snažili při několika dalších, vždy neformálních příležitostech, téma širší koalice znovu otevřít, avšak marně. Neproběhla žádná politická jednání, jen opakované diskuze se stále stejným závěrem. Konečně i z citovaného vyjádření pana místostarosty lze cítit nádech ironie nad naprosto legitimní snahou o širší koalici od subjektu, který z voleb vzešel s druhým nejsilnějším mandátem.

Faktem tedy zůstává, že namísto jakékoli ochoty ke spolupráci s VČ, se ODS spojila se subjekty na okraji volebního spektra, aby získala a dodnes udržovala vratkou koaliční převahu jednoho hlasu, což nelze považovat za silný politický mandát a rozhodně z toho nelze vinit hnutí Východočeši.

Za hnutí VÝCHODOČEŠI Nové Město nad Metují - Tomáš Hvězda, Zdeněk Slavík, Jana Balcarová, Jiří Tymel

Drazí čtenáři,

přinášíme vám rozhovor s Mgr. Adamem Balcarem. Adam je výraznou osobou Nového Města nad Metují.

Dlouhá léta pracoval na odboru územního plánování novoměstské radnice, nyní je Vrchním radou pro územní plánování na Ministerstvu pro místní rozvoj. A dost možná ho máte také spojeného s koloběžkou, na které se po Novém Městě pohybuje při každé vhodné příležitosti. O právě o této sportovní vášni a nadšení je rozhovor autora Standy Hlávka, který najdete na webu obcannm.cz

Dnes přinášíme rozhovor se zastupitelem za VČ Zdeňkem Slavíkem pro web obcannm.cz, jak jej zaznamenal Stanislav Hlávko.

Dobrý den Zdeňku. Na začátku bych se chtěl zeptat, co Vás v poslední době potěšilo?

Dobrý den. Tak aktuálně mě těší třeba úspěšně složená státnice jednoho ze synů. :) Další potěšující okamžiky přichází s tím, že se učím radovat z maličkostí a nebrat vše jako samozřejmé. Trvale mě těší, že žiji s rodinou velmi spokojený život, jsme zdraví a zasloužili jsme se o to, abychom nijak nestrádali. Mám dobrou práci, čas na zábavu, na motorku a rekreační sporty. Může to všechno znít obligátně, ale pro mě to je teď nejvíc.

Co vlastně děláte, jaké je Vaše zaměstnání?

Po dvaceti letech v řízení marketingu několika firem jsem změnil obor a nyní pracuji jako manažer rozvojových projektů pro českou firmu s nadnárodní působností. Starám se, abychom nově zaváděné technologie, činnosti a s nimi související investice uvedli v reálný život. Někdy nuda, jindy pestré až přepestré, to podle povahy projektu. Každopádně to pro mě znamená rozšíření zkušeností do oborů, kam jsem nikdy nemyslel, že budu muset nakouknout a pochopit. :)

Jak jste se dostal k politice? Byla to práce pro osadní výbor Krčín?

K politice jsem se dostal trochu oklikou, ze zvědavosti. Někdy v roce 2009 jsem se stal členem Věcí veřejných a pomáhal sestavovat kandidátku pro komunální volby 2010. Nejen mně se tehdy VV zdály jako velmi dobrý projekt pro osvěžení již tehdy dinosauří politiky. Potkal jsem tam spoustu zajímavých lidí. A samozřejmě také z politiky poprvé vystřízlivěl ve chvíli, kdy se VV ukázaly jako ne úplně korektní. Od té doby odmítám jakékoli členství v politické straně a zůstávám podporovatelem sympatických hnutí i jednotlivců. Členem Osadního výboru Krčín jsem třetí volební období, to byl takový první krůček, jak přičichnout k politice malého města. Aktuálně výbor vedu jako předseda.

Jaká byla Vaše motivace kandidovat za Východočechy?

Chtěl jsem vědět víc "jak to funguje". A na to byl osadní výbor málo. Shodou okolností se mi ozval tehdejší lídr hnutí a nabídl mi účast na kandidátce. To mě donutilo si podrobněji nastudovat složení místní scény. Rovnou jsem odmítal, a to mi zůstalo, místní organizace stran velké politiky – taková ta chapadla, kterými chobotnice postupně tvaruje maloměsta a vesnice podle svého nadnázoru. Lidé ve VČ mi byli vesměs sympatičtí a hnutí jako startovní politická zkušenost byla ideální příležitost. Následné opakované kandidatury už vyplynuly ze znalosti prostředí, směru a lidí ve VČ. Vlastně mě ani nenapadlo se rozhlížet jinde. Z mého úhlu pohledu navíc nebylo kde.

V loňských volbách (v roce 2022) jste byl zvolen do zastupitelstva města. Je to už teda skoro rok, jak byste ho zhodnotil?

Těch hodnotících pohledů je víc. Za poslední rok jsem díky přípravám na volby poznal spoustu lidí, což je velké plus zejména proto, že některé z nich mohu považovat za nové přátele. Přirozená shoda názorová i povahová mě na tom všem baví nejvíc. Když pohlédnu na jádro zastupitelské práce, nemohu nepoužít parafrázi postřehu Járy Cimrmana - zastupitel pracuje v atmosféře plné svérázného napětí, které je neustále stupňováno pravidelným střídání prvku očekávání a prvku zklamání. Na divadle se tomu publikum směje, na novoměstské scéně to je to spíše rozčarování z toho, jak velká politika se dá hrát na malém městě. Pokora se ztrácí, kdo víc křičí, víc urve. Snaha nové radnice "tvořit, ne bořit" zatím nenese mnoho zřetelných podob, ač by se po přečtení "nového" Zpravodaje mohl zdát opak. Je rozpracováno mnoho velkých věcí, to může být i fajn, ale mám obavy o jejich dotažení do konce. Mám také obavy o výkon úředníků v atmosféře zmatku, veřejného osočování a zpochybňování výsledků práce.

Chápu dobře, že to byl impuls k vytvoření stránek Opozicenm (Oponováč)?

Já si myslím, že ve chvíli, kdy Radnice svými sloupky a personálním obsazením redakční rady ovládne hlavní medium, jakým je Zpravodaj, musí vzniknout alespoň nějaká protiváha. Ve chvíli, kdy si někteří zastupitelé a jejich příznivci vyřizují účty s úředníky přes regionální inzertní plátky, musí existovat možnost mít kam napsat také pohled z druhé strany. Oponováč je velmi mladý online projekt, za kterým stojí více lidí z opozice. Ano, jsem autorem jeho podoby a jedním z přispěvatelů a věřím, že se postupně dostane do povědomí širší skupiny čtenářů.

Jak vlastně vnímáte prostor daný opozici?

Opozice dostane takový prostor, jaký si vybojuje. Výsledky voleb ukázaly, že VČ jsou významnou silou. Současně také ukázaly, že vítěz s odřenýma ušima sám vládnutí nedá a musí nabídnout novoměstské pískoviště všem, kteří slíbí, že budou hodní; kyblíčky a lopatky přiděleny. Dokud si každý bude hrát ve svém rohu a nebude házet písek po ostatních, bude všechno fajn. Nicméně ani na pískovišti není úplně jasné, zda skutečně všichni vždy chtějí totéž. A tím se opozici uvolňuje prostor pro občasné prosazení jiného, než koaličního přístupu, postupu a názoru. Navíc se ukazuje, že veřejnost není slepá ani hluchá a dokáže posoudit práci konkrétních zastupitelů. Věřím tedy, že prostor pro opozici se přirozeně bude zvětšovat a také zájem veřejnosti o dění ve městě poroste.

Co je podle Vás nejdůležitější téma pro Nové Město? Je to areál LAM?

Musíme si uvědomit, že Město čelí odlivu rezidentů, tedy obyvatel s trvalým bydlištěm. Současně patří k nejstarším v kraji. Tam vidím já nejdůležitější téma! Dokud nebudou mít lidé kde bydlet, ať už nájemně nebo ve vlastním, nebudou se sem stěhovat, nevychovají tady děti a naše doposud ještě krásné město tak bude i nadále doslova vymírat. Bydlení, dopravní obslužnost a služby pro obyvatele – to je klíč k omlazení města, k přivedení nových lidí, kteří tady budou rádi bydlet, žít a podporovat místní podnikatele, zejména ve službách. Ano, venkovní koupání může být pro někoho jedním z podpůrných argumentů, proč se někam nastěhovat, proto ho podporujeme, ale ne v lokalitě údolí Metuje. A rozhodně to není téma dne, měsíce ani roku.

Proč je takový tlak na tento areál? Jsou to opravdu dotace?

Předvolební slib a politické rozhodnutí. To bylo jasně řešeno místostarostou několikrát. Domnívám se tedy, že dotace hrají minimální roli. Je to zaklínadlo ke zdůvodnění, že je naprosto nezbytné co nejdříve zahájit projekční činnosti. Skoro si troufám tvrdit, že koalice bude v rámci plnění slibů prosazovat realizaci LAM a souvisejících projektů (např. parkování na úkor Jiráskových sadů, panoramatický výtah do údolí) i ve chvíli, kdy dotace nebudou vypsány. Zadluží město na další období tak, že jiné oblasti proinvestovány nebudou. Slovo "dotace" se táhne jako červená nit všemi projekty, u nichž je tlak na rychlé, otázka jak kvalitní zpracování. Mít vyprojektováno ve chvíli, kdy se dotace vyhlásí a moci o ni ihned žádat, je samozřejmě dobrá myšlenka. Nikdo z vehementních podporovatelů oživení nostalgické vzpomínky na koupání v údolí však za jistotu dotace ruku do ohně dnes nedá.

A jak se díváte na další projekty jako kino nebo kasárna? Proč tyto projekty stojí?

Domnívám se, že projekt "Kino" prozatím čeká na nového architekta, který by, kromě jiného, měl s vítězem soutěže o podobu kina vstoupit do jednání o přípravě projektové dokumentace a dalších detailech. Každopádně se jedná o investici, která je mohutnější než LAM. O nezbytnosti nového kina v navržené podobě nejsem přesvědčen. Souhlasím s rekonstrukcí, ta je nezbytná, ale ne v rozsahu nové budovy. Kasárna mají schválenou studii, v zásadě se může začít připravovat zadání pro soutěž na projektovou dokumentaci. ORM takový úkol dostal, lze tedy očekávat posun. Kapacita příslušných odborů úřadu je dnes však vytížena projekty, které mají prioritu vyšší, ať již z jakéhokoli důvodu.

Mockrát děkuju nejen za rozhovor, ale i za práci, kterou děláte jako zastupitel a přeju Vám hodně úspěchů při vyjednávání a třeba se ještě někdy sejdeme k dalšímu povídání nad aktuálními tématy.

Dnešní téma je velmi aktuální, a vlastně ani časem nijak neubírá na aktuálnosti. Manipulace s člověkem, jeho sebevědomím, osobností a schopnostmi slouží jednomu prostému cíli - k nasměrování oběti manipulace na cestu, kterou manipulátor potřebuje. A je jedno, zda jde o vztahy pracovní, soukromé, rodinné či politické. Šikovně podaná informace v pravou chvíli může vzbudit dojem pravdivosti, objektivity či oddanosti věcem, které, souzeno střízlivým pohledem, vypadají úplně jinak. Schopný manipulátor je schopen si hrát s podvědomím davů. Pro příklady nemusíme chodit daleko, stačí se podívat na kterékoli volby...

Manipulátora poznáte snadno - s elegantní grácií Vás začne sunout, kam podvědomě nechcete. N2kdy to trvá déle, jindy je to věc pár okamžiků. Jakmile cítíte, že se to děje, máte pár triků na obranu.

• nebrat si osobně znehodnocování a znevažování z jeho strany, nevypovídá toho moc o vás, spíše mu slouží k tomu, aby ukázal svoji moc
• rozhodně mu nevycházet příliš vstříc
• získat jeho respekt tím, že působím nepoddajně a náročně
• neukazovat emoční zaujatost, ta by byla vykládána jako slabost a zranitelnost
• být vůči němu důsledný a neúplatný
• být nesmlouvavě poctivý: mluvit s ním přímo, dodržovat sliby
• vytrvale ho vracet od překrucování faktů do reality
• nemoralizovat, omezit se na zájem o možné reálné výsledky nemorálního chování
• nebýt represivní, ale ani zneužitelný

Uvědomit si včas, že jste manupulováni, nemusí být vůbec snadné. Slabé povahy, které se názorově nijak neprojevují, jsou ideálním kandidátem na "zblbnutí". 

Takže pozor na to co čtete, slyšíte i vidíte.

Všechno mlže být jinak, než se na první příjemný a růžový pohled zdá.

Nic není snadné ani zadarmo.

Kdo to slibuje, lže.